Odpovědi na dotazy Jana Špačka

V nedávných dnech mi dorazil e-mail, tázající se mě na doby dávno minulé. E-mail i své odpovědi tedy zveřejňuji v plném znění.

Vážený pane inženýre,
jmenuji se Jan Špaček a jsem studentem politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovi univerzity v Brně. V rámci mé seminární práce do předmětu Komunismus v ČR se věnuji vztahu KSČM k období mezi léty 1948-1989. Chci, aby má práce představovala co nejpřesnější stanoviska a reprezentovala skutečné postoje KSČM. Zajímají mě autentické názory členů, a proto se obracím právě na Vás, mladého a úspěšného člena strany.  Mohl byste mi prosím formou emailu odpovědět na sérii otázek v příloze? Děkuji za případnou spolupráci.
S pozdravem,
Jan Špaček.

Vážený pane Špačku,
předně chci poděkovat za hodnocení jako mladého a úspěšného člena strany, i když nevím, zda je objektivní. 6 % v komunálních volbách v Kroměříži pro KSČM opravdu nepovažuji za úspěch, ale to je asi pro Vaši práci irelevantní.
K Vašim otázkám chci předně podotknout, že jsou hodně historické, a já, i když se o historii zajímám, nejsem historik. Přesto jsem se pokusil odpovědět dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Na závěr bych Vás poprosil, zda byste mi mohl práci po dokončení zaslat. Předem děkuji.
S uctivým pozdravem
Ing. Michal Kostka

Považujete období vlády KSČ mezi léty 1948 až 1989 za období pokroku, nebo úpadku?
Za dobu pokroku i úpadku. V oblasti občanských práv nesociálního charakteru došlo spíše k úpadku, kromě jistých výjimek. Například v dekriminalizaci homosexuality jsme předběhli řadu zemí západní Evropy. V oblasti vědy či životní úrovně jistě docházelo ke značnému pokroku, i když ne vždy byl tak rychlý, jak by měl. Ale životní úroveň méně bohaté většiny obyvatel v naší zemi v roce 1989 byla jistě diametrálně lepší oproti roku 1948, i oproti první republice.

Byly případné chyby KSČ jako vedoucí strany způsobeny lidským faktorem, nebo špatnou politickou a ekonomickou orientací?
Příčinami chyb KSČ byly různé faktory. Nepochybně v mnoha věcech hrál chybu lidský faktor. U politické orientace hrálo roli to, že nebylo se moc na koho orientovat. Buď tu byl SSSR s dosti deformovaným socialismem a nebo kapitalistické státy, které alternativám kapitalismu rozhodně nepřály.

Byl vstup vojsk pěti zemí 21. srpna 1968 protizákonný?
Vstup vojsk byl v první řadě určitě velmi špatným a dosti ujetým činem. Zboural důvěru občanů v ideje socialismu a komunismu a tyto ideje zprofanoval. Ideje nemají být lidem vnucovány tanky. Čin byl nepochybně v rozporu s mezinárodním právem a mezinárodními smlouvami. Sepsání zvacího dopisu pak bylo v rozporu s československými zákony.

Existovala v období mezi léty 1948 až 1989 svoboda slova?
Pouze dosti omezená.

Platila svoboda slova i pro členy nezávislých občanských iniciativ jako byla např. Charta 77?
Pouze dosti omezeně.

Bylo převzetí moci KSČ v únoru 1948 zákonné?
Domnívám se, že samotné převzetí moci nebylo nijak nezákonné. Ministři nekomunistických stran odstoupili, předseda vlády navrhl nové ministry, prezident je jmenoval. Některé doprovodné události však mohly být na hraně zákona či v rozporu se zákonem, např. vznik Lidových milicí nebo vytváření akčních výborů.

Byly za dob vlády KSČ prováděny neoprávněné represe na nevinných občanech a byly postihy uplatňovány i na další generace?
Ano, za vlády KSČ byly prováděny neoprávněné represe. Velmi často i právě proti poctivým komunistům, jejichž názory se nehodily, např. proti Ludvíku Frejkovi. Nicméně za dob vlády KSČ byli také někteří postižení rehabilitování či dosáhli omluvy. A ano, někdy byly neoprávněně postiženy i další generace. Ovšem z vyprávění pamětníků vím, že někteří členové KSČ se snažili tento postih dalších generací alespoň zmírnit.
Problémem dnešního hodnocení historie je však to, že mezi neoprávněně postižené bývají řazeni i lidé, kteří byli oprávněně potrestáni za věci, které jsou trestné dodnes. Např. Vladivoj Tomek byl potrestán především za vraždu vojáka, přesto jej server totalita.cz řadí mezi popravené z politických důvodů. Trest za vraždu není politický důvod.

Jakou osobností je Klement Gottwald v kontextu českých dějin?
Gottwald prošel různými obdobími vývoje. Jako premiér prosazoval specifickou československou cestu k socialismu, pravděpodobně vzhledem k realitě, kterou viděl v SSSR. Jako prezident se stal poslušnou loutkou SSSR. Je otázkou, co bylo příčinou takové proměny, zda hráli roli nějaké charakterové vady. Asi hrál roli nátlak ze strany SSSR, je nejasné, jak až moc byl ten nátlak velký, zda došlo k nějakému vydírání apod.

Jaký je váš názor na Josifa Stalina?
Stalin byl počátkem destrukce socialismu. Do socialismu vnesl autokratické a despotické prvky, prvky národního konzervativismu (potlačení sexuální svobody, praktikované v SSSR cca do roku 1930) a prvky národního šovinismu (rusifikace a přesuny celých národů po SSSR). Stál za smrtí nejméně poloviny členů původní Leninovy Rady lidových komisařů. Stěží by tyto deformace socialismu mohly být vyváženy jeho dvěma úspěchy – rychlá industrializace a technický rozvoj SSSR a vítězství ve druhé světové válce (které si ale zřejmě sám zkomplikoval).

Které myšlenky vycházející z marxismu mají dnes daleko větší význam, než v době svého vzniku?
V odpovědi na tuto otázku by se daly psát dlouhé elaboráty. Význam myšlenek se těžko měří, a tedy i těžko porovnává. Pokusím se tedy být co nejstručnější.
Jistě předposlední věta Komunistického manifestu „Komunisté usilují o spojení a dorozumění demokratických stran všech zemí.“ má velmi nadčasový význam.
Otázka, na kterou může současný kapitalismus jen těžko dát odpověď, souvisí s dalším prohlubováním vědeckotechnické revoluce, průmyslem 4.0 apod. Dá se očekávat, že stále více bude lidskou práci nahrazovat práce strojní. Až ji nahradí např. z 90 %, z čeho budou žít ti, kteří nevlastní výrobní prostředky? Společenské vlastnictví by tento problém mohlo řešit.
Ve světě se prohlubuje nerovnost. Nadace Oxfam pravidelně počítá, jak moc jsou nesouměřitelné majetky a životní úroveň nejbohatších a nejchudších. Ani tuto nerovnost nelze řešit z kapitalistických pozic.
Zvýšené migrační toky v posledních letech napomohly nové akceleraci nacionalismu. I tomu se marxisté musí postavit svým internacionalismem. Navíc problémy jako globální oteplování nelze určitě řešit národně.
To je jen pár myšlenek na otázku, na kterou se opravdu dají psát nekonečné úvahy…