Jak udělat z ČR periferii vyspělého světa?

Již historický je citát Martina Niemöllera, který se nezastal židů, komunistů ani nikoho dalšího, a když si náckové přišli pro něj, už se jej neměl kdo zastat.

Bohužel, v naší zemi je stále aktuální. Útočíš-li na komunisty, je dovoleno vše. Převracet historii, vyzývat k vraždění, cokoliv. A téměř nikdo si nebude stěžovat.

Zdá se, že v době nedávné se s antikomunismem vypořádalo sousední Německo. Pravicové strany se snažily o vytlačení socialisticko-komunistické strany Die Linke z vedení Durynska. To vedlo ke zvolení liberála Kemmericha s podporou polofašistické AfD durynským premiérem. To naštvalo voliče natolik, že preference Die Linke poskočily rázem o 10 % nahoru. Ještě více narostla podpora lídrovi Die Linke Ramelowovi, který v anketách o preferovaného premiéra začal získávat 60 % i více. Němečtí voliči si nejspíš dobře uvědomili, jaký je rozdíl mezi komunismem a fašismem. Kemmerichovi nezbylo než s ostudou odstoupit, nemalá ostuda to byla i pro zbytek pravice. I dříve antikomunističtí křesťanští demokraté souhlasili, aby se premiérem stal znovu Ramelow z Die Linke s tradiční podporou sociálních demokratů i zelených.

Trošku jiné je to v Rusku. Tam vládnoucí putinovská oligarchie si slovně příliš útočit na komunisty nedovolí. Ví, že by se jí to nemuselo zcela vyplácet. Ale falšovat volby v neprospěch komunistů, to jim problém nečiní. V Přímořském kraji v roce 2018 vedl volby gubernátora komunistický kandidát Iščenko, ale pak začly hlasy zázračně přibývat putinovskému kandidátu. Dokonce i ruské volební komisi nezbylo než konstatovat podvod a nařídit opakování voleb. Projednou to putinovci nezfalšovali dost věrohodně. Aby se podobný problém neopakoval, tak volební komise Iščenkovi pro jistotu kandidovat v opakovaných volbách už nedovolila.

V moskevských volbách 2019 na to šli jinak. Stačil „chytrý“ volební systém a troška gerrymanderingu. I když nejvyšší počet hlasů získali komunisté, putinovci získali nejen nejvíce mandátů, ale dokonce jejich nadpoloviční většinu. Podvody asi nastaly také, mnoho výsledků bylo podezřelých, ale bohužel nic nebylo prokazatelné. Ovšem zde zabodovala pravicová opozice v čele s Navalným. I když Navalnyj nemá ke komunistům zrovna blízko, vyzval své příznivce, ať proti putinovcům podpoří vždy toho nejsilnějšího kadidáta, většinou komunistu. V Rusku se tedy alespoň opozice dovede spolčovat proti putinovcům, antikomunismus nepotřebuje.

A u nás? Nedávno jsem na sociálních sítích objevil tento klenot:

jetmar

Nebudu se zabývat všemi tvrzeními „slovutného“ pana Jetmara, omezím se na to nejhlavnější. Prý nemůžeme slavit osvobození v 2. světové válce, sdělil tento „velký myslitel“. Tento text sdílel kamarád se slovy, že něco takového tesat do kamene v dnešní době nemá smysl, ale aspoň by se to mělo sdílet. Když jsem ho upozornil, že když nic jiného, měli bychom oslavit ty osvobozené z koncentráků, tak přiznal, že názor je extrémní. Toť vše, víc to nijak řešit nechtěl.

Vypadá to jednoduše. Někdo napíše názor, který je „trochu“ extrémní. Někdo další ho nasdílí. Třeba to autor nemyslel tak zle. I když fakticky zlehčuje holocaust, třeba se jen špatně vyjádřil. Jak to ovšem budou vnímat další lidé?

Inu, pokud by daného pisatele okamžitě všichni jednoznačně odsoudili a donutili s ostudou se omluvit, asi by se nic nestalo. Jenže není problém narazit na výroky typu „Potřebovali bychom Pinocheta, aby vyřešil naše problémy s komunismem“. Nepochybně, Pinochet by se hodil, byl to takový druhý Hitler, jen trochu méně válčil. A najít spoustu dalších podobných výroků není problém. Prostě, jak jsem uvedl na začátku, na kopnutí si do komunistů je cokoliv dobré, cokoliv se toleruje. Komunistům lze vyhrožovat vražděním či oběšením, čímkoliv. A většinou beztrestně.

Tím neříkám, že každý musí komunisty milovat. Ne, klidně ať má kdokoliv na komunisty názor třeba negativní, je to jeho problém. Ale ať už si o názoru toho druhého myslíme cokoliv, snažme se to řešit slušně a dodržujme hranice, kdy vyvolávání hitlerů, pinochetů a jiných masových vrahů či vyhrožování fyzickou likvidací bude tabu. A pokud někdo ty hranice překročí, dejme mu to jasně najevo, že tohle do slušné společnosti nepatří.

ČR se již dostala na ekonomickou periferii, kdy některé korporace zde mají menší náklady na zaměstnance než v Číně. Pokud se chceme dostat i na periferii politickou, tolerujme dále primitivní, násilný antikomunismus. Povzbudíme tím tak nechutné a zvrácené politické proudy, že se možná ještě nebudeme stačit divit. I u toho Hitlera to začínalo antikomunismem…

Pavel Novotný, známý propagátor vlasovců, kteří si ve snaze zachránit si zadky těsně před koncem války přestali bojovat za nácky a začali bojovat proti nim, má, ač pravičák, prý rád levicovou kapelu Manic Street Preachers. Tak když Vás tento text nepovede k ničemu jinému, tak asi aspoň pusťte písničku If You If You Tolerate This Your Children Will Be Next, jejíž text lze vztáhnout na různé Jetmary, Novotné a podobné novodobé myslitele…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *