Odpovědi na předsjezdové dotazy novinářky Markéty Žižkové

V uplynulém týdnu mě kontaktovala novinářka Markéta Žižková se šesti otázkami. Otázky jsem jí zodpověděl a tak z mé odpovědi vytvořila titulek článku „Někteří funkcionáři chtějí ve funkci zůstat i po smrti.“ Mladí komunisté volají po změnách. Práce novinářky byla mnohem korektnější než práce mnoha jiných novinářů a tak možná sice něco vynechala, ale rozhodně nic nepřekroutila. Pro přesnou informaci přesto zveřejňuji své kompletní odpovědi.

Do vedení KSČM kandiduje i Kateřina Konečná, kterou lze považovat v rámci strany za mladší generaci. Je to pro Vás zajímavé?
Zajímavé to nepochybně je. Ne ani tak kvůli Konečné samotné. Strana pod vedením Filipa a Skály sklouzává někam k národnímu konzervativismu, a to je velmi špatně. Proto je změna potřeba.

Plánujete ji nějakým způsobem ve volbě podpořit?
Ne. Zvažuji nějakou formu podpory změny ve vedení a podpory změny stylu, ale nechci do vedení podporovat konkrétního člověka. Ke Konečné samotné mám určité výhrady. Přesto musím říct – lepší než Filip se Skálou. Podle mých informací je na předsedu celkem 10 kandidátů. Jsou mezi nimi jistě i další zajímaví kandidáti. Pokud bych byl delegátem sjezdu, osobně bych se rozhodoval až potom, co bych si vyslechl všechny kandidáty a seznámil se s jejich vizí.

Je pro Vás inspirací, že usedla v roce 2002 ve sněmovně jako nejmladší ze zákonodárců?
Nevím, jestli této otázce úplně rozumím. Já se již jednadvacetiletým poslancem stát nemohu. 🙂 Sám jsem tedy byl po krajských volbách v roce 2012 nejmladším krajským zastupitelem v ČR. Že by mě v tom inspirovala Konečná, říct nemohu, pravděpodobně bych kandidoval tak jako tak. Bylo pozitivní slyšet od dalších mladých lidí, že se o moji práci zajímají. Pokud má otázka směřovat na to, zda mě to inspiruje v podpoře dalších mladých lidí, též asi ne. Jsem zastáncem toho, aby KSČM byla zastáncem všech generací, a to může jedině tehdy, když do zastupitelských funkcí bude tlačit lidi všech generací. Ale věk nemůže být sám o sobě zásluha, důležité jsou i schopnosti a předpoklady.

Mohla by podle Vás přinést do strany nové směřování/nové myšlenky?
Do určité míry ano. Je pravděpodobné, že by její zvolení mohlo vést minimálně k o něco šikovnější mediální komunikaci.

Bylo by podle Vás dobré využít ve vedení strany i její zkušenosti europoslankyně?
Tak každá zkušenost je dobrá. Ve vedení strany by měli být zastoupeni lidé s nejrůznějšími zkušenostmi.

Co by se podle Vás jako mladé generace mohlo nebo mělo v KSČM změnit?
Nevím, co mě opravňuje mluvit za mladou generaci, ale mohu mluvit za sebe. Něco již bylo zmíněno – mediální prezentace KSČM je tristní. Samozřejmě média se ke KSČM nechovají zrovna férově, analýz, že KSČM je medializována méně než jiné strany, je dost. Ale za dost si může KSČM i sama.
Také jsem zmiňoval prvky národního konzervativismu, které se v poslední době staly u části strany módou. Jde o ochranu prezidenta proti hanobení, ochranu jazyka, ochranu tradičních národních hodnot a podobné nesmysly – komunisté mají chránit obyčejné lidi před zvůlí mocných, bojovat za sociální spravedlnost, ne za nějakou rozplizlou „suverenitu“, „čistotu jazyka“ a podobné hodnoty. Příkladně se zachovali prvorepublikoví komunisté, když proti ochraně prezidenta bojovali. Jak tehdy řekl poslanec Burian: „Jsme dědici nejen programu sociálně demokratického, ale také měšťácké svobodomyslnosti.“ A komunistická strana se ke svobodomyslnosti musí jednoznačně vrátit.
Strana také zjevně nepochopila důležitost témat jako transparentnost. Málo dbáme na to, abychom byli strana všech generací. Pro část funkcionářů je „funkcionářská obměna“ sprosté slovo. V extrémních případech mám pocit, že někteří funkcionáři chtějí ve funkcích zůstat do smrti a někteří i po smrti.
Našlo by se i další. Jaksi jsme sešli z té dobré cesty, na které jsme někdy zhruba na přelomu tisíciletí byli, a je potřeba s tím něco dělat.
Hledáte inspiraci třeba i v zahraničí?
Strana, která nehledá inspiraci v zahraničí a se zahraničím nekooperuje, si zakládá na velký problém. Jak se ukazuje, v zahraničí dosahují nebo dosáhly strany autentické levice podstatných úspěchů – v současné době po zlevicovatění posílila např. Labour Party v Británii nebo levicové strany ve Francii. Téměř neustále posiluje Sinn Féin v Irsku a zejména v Severním Irsku, aktuálně vylétly preference i belgickým komunistům. V zemích, kde se autentická levice dostala v poslední době k moci, rozhodně nedošlo k nějakému omezování lidských práv, jak straší antikomunisté – naopak např. z ČR utíkaly firmy do AKELem ovládaného Kypru. V některých zemích se dostala autentická levice k moci po ekonomické katastrofě – a tyto země vyvedla z nejhoršího. To může být příklad Moldávie nebo SYRIZY v Řecku – i když u nás je SYRIZA prezentována jako strana, která naslibovala a nic nesplnila, přesto se zdá, že její vláda, tvrdě bojující o každé euro, vyvádí zemi z krize dřív, než se čekalo.
Dle mého názoru KSČM spolupracuje a hledá inspiraci v zahraničí málo – na sjezdu v roce 2012 jsem navrhoval, aby strana měla místopředsedu pro zahraničí – neúspěšně.