Článek byl napsán pro webový sborník k 100. výročí založení komunistické strany v Československu. Ve sborníku je dostupný na adrese https://www.ksc100let.cz/boj-proti-skolnemu/.

Po roce 1989 se v naší zemi opakovaně objevovaly snahy zavádět školné. Školné komunisté odjakživa vnímali jako sociální síto, které komplikuje či zcela znemožňuje sociálně slabým mladým lidem studovat školu odpovídající jejich nadání.

Bylo iniciativou především komunistů, že vznikla iniciativa SOS student. Ta se kromě školného zabývala i otázkami jako kolejné nebo práva učňů.

Počátky organizace SOS student

Autorem části Počátky organizace SOS student je Zdeněk Štefek, který byl vůdčí osobností iniciativy SOS student v té době.

Iniciativa SOS student vznikla v listopadu 2000 z podnětu studentů několika vysokých a středních škol, hybnou silou byli členové Komunistického svazu mládeže. Reagovali tak na hrozbu novely VŠ zákona, v které poslanci US a další zavádějí „školné“ v rámci tzv. celoživotního vzdělávání. Podobná novela byla v roce 2000 těsně zamítnuta.

SOS student vznikla jako neformální iniciativa, která má sloužit jako platforma pro diskusi o pokusech omezovat právo na vzdělávání či o pokusech případného snižování úrovně vzdělání v České republice.

Ve své činnosti se zabývala těmito tématy:

• přímé a nepřímé školné;
• zneužívání studentů na brigádách;
• státní maturity a co s nimi;
• učňovská iniciativa – za platy učňů na praxích a proti jejich zneužívání.

Požadovala:

• právo na bezplatné vzdělání na všech stupních škol, žádné školné;
• systém dopravních slev pro studenty;
• určit vzdělávání jako státní prioritu;
• v oblasti VŠ:
  • dotace cen skript a dalších učebních materiálů;
  • cenově dostupné koleje, žádné hostely na úkor studentů, kteří pak musí dojíždět z větší dálky;
  • zastavit zdražování cen v menzách;
  • posílení studentské samosprávy na VŠ;
• v oblasti středního školství:
  • systém vzdělávání budovat od základních článků, tudíž od osnov, a nikoliv od závěrečné (maturitní) zkoušky;
• v oblasti učňovského školství:
  • stop diskriminaci učňů;
  • platy pro učně na pracovištích.

V prosinci 2000 SOS student analyzuje situaci v oblasti možné hrozby školného a rozjíždí aktivizaci studentů proti školnému pomocí bulletinu, petice, osobních kontaktů a stánků před vysokými a středními školami. SOS student organizuje 12. 12. diskusi o školném v Domě odborových svazů. Poslanci US oznamují záměr zavést klasické školné. Novela VŠ zákona prochází do druhého čtení.

V lednu 2001 vytváří aktivista SOS student Zdeněk Štefek první www stránky a iniciativa se veřejně zapojuje do internetových debat okolo školného. 30. ledna proběhl malý protest proti školnému na Palachově náměstí v Praze. Pořádala studentská skupina REVO, zástupci SOS student byli také přítomni. Novela VŠ zákona je projednávána mezitím v parlamentních výborech. ČSSD a KSČM ji odmítá.

V únoru 2001 se novela VŠ zákona projednávala ve Sněmovně, prošla i třetím čtením. 20. února proběhla od 15 – 19:00 hodin na Václavském náměstí (nahoře) veřejná petiční akce SOS student (získali jsme skoro 300 podpisů), 21. února zástupci iniciativy dávali poslancům přicházejícím do sněmovny dopis s negativním stanoviskem ke školnému.

SOS student získává první tisíce podpisů pod petici proti školnému. Petiční akce probíhají a proběhnou např. v Praze 8. 2. od 7 – 8:00 na Kačerově, 9. 2. od 13:15 do 16:00 na Národní třídě, 12. 2. od 7 – 8:00 na dalších místech a 13. 2. od 14 do 16:00 opět na Kačerově. Další dny: 15. 2. od 7 – 8:00 na Palmovce, 16. 2. od 14 :15- 16:00 na I. P. Pavlova, 19. 2. Od 13:30 do 16:00 opět na Národní třídě. V Opavě se uskutečnila diskuse o školném, kde vystoupili i aktivisté SOS student, diskuse se účastnilo kolem 20 aktivistů.

Přímé školné ve výši průměrně 14.000 Kč bude podle autorů k dispozici v parafovaném znění zákona navrženo v září tohoto roku.

V březnu 2001 je vydán nový bulletin. První 3000 podpisů! Petiční akce se uskutečňují např. 1. 3. od 14-16 na Vítězném nám. V Praze 6, 2. 3. od 14 do 16 na I. P. Pavlova, 7. 3. od 7 do 8 na Kačerově, od 13 do 16 mezi kolejemi na Strahově, 9. 3. od 12 do 14 na Národní třídě, 12. 3. od 14:15 do 16 na Churchillově náměstí, 14. 3. od 7 – 8 před gymnáziem na Budějovické, 15. 3. od 14 do 16 na Vítězném náměstí, 16. 3. od 14 do 16 na Andělu, 20. 3. od 15 – 17 na Churchillově náměstí, 21. 3. od 7 do 8 na Národní třídě, 22. 3. od 15:30 do 17 na Nádraží Holešovice atd.

V dubnu 2001 počet podpisů překročil 5000. Petiční akce probíhají např. 2. 4. před gymnáziem v Praze na Budějovické, 4. 4. od 14 do 16 před Zemědělskou univerzitou v Praze na Suchdole, 5. 4. od 13 do 15 v Praze na Albertově, 9. 4. od 14 do 16 v Praze na Smíchovském nádraží, 11. 4. od 17 do 19 před menzou na pražských strahovských kolejích. Z mimopražských akcí se např. uskuteční petiční akce 20. 4. v Domažlicích, 25. 4. v Brně, 26. 4. v Českých Budějovicích apod.

Novela VŠ zákona prošla Senátem.

V květnu 2001 počet podpisů překročil 6.000. Petiční akce mimo Prahu probíhají např. v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, Plzni apod. Dochází k registraci občanského sdružení SOS student. SOS student kontaktuje ohledně možné spolupráce subjekty, které se školným nesouhlasí.

Dostali jsme dopis od prezidenta ČR, že novelu VŠ zákona podepsal a že prý „máme smůlu“. Nicméně do září má být hotova z poslanecké iniciativy stížnost k ústavnímu soudu.

V červnu 2001 překročeno 6.500 podpisů. Petiční akce probíhají v Brně, Praze, Kutné Hoře, Kladně a na dalších místech. Vydáno 3. číslo bulletinu SOS student zaměřené na kalkulaci současných nákladů na studium a na přehled plateb za studium v zemích EU.

Po prázdninách byla zahájena petiční akce ve Žďáru nad Sázavou, na 2. října se připravuje od 16:30 stavba zdi proti školnému v Praze na Václavském náměstí. Podle posledních zpráv měl být věcný záměr zákona o školném hotov v prvním říjnovém týdnu.

V říjnu 2001 pokračují petiční akce, v Praze, Brně, Plzni. Počet podpisů je již přes 7000. Aktivisté se zapojují i do bojů o 2 mld., i když trochu jiným stylem, než navrhovatelé školného. 2. října proběhla stavba zdi proti školnému na Václavském náměstí.

Podle poslance Matějů bude návrh zákona o školném předložen začátkem listopadu na TK. O záměru se bude diskutovat 8. 11. na odpovídajícím podvýboru PČR.

V listopadu 2001 probíhají další akce proti školnému, počet podpisů je již přes 8.000.

V prosinci 2001 dochází k podání návrhu na registraci občanského sdružení SOS student.

Zákon o školném, již v paragrafovaném znění, přichází na stoly poslanců.

V lednu 2002 na schůzi PS PČR od 29. 1. dochází k 1. čtení zákona o školném. SOS student pořádá další petiční akce, podpisy a podpora chodí i od studentů. 28. 1. předáno Petičnímu výboru PS 10.000 podpisů. SOS student se stává registrovaným občanským sdružením.

V únoru 2002 SOS student vyzývá k napsání emailu poslancům, že se školným lidé nesouhlasí, poskytuje adresy poslanců i vzorový dopis. Zároveň se rozjíždí rozhovorem sekce Učni.< 13. 2. 2002 bylo dosaženo prvního vítězství - školné zamítnuto v prvním čtení v Poslanecké sněmovně hlasy KSČM, ČSSD a KDU-ČSL. V březnu 2002 konečně procesně doběhla registrace SOS student jako občanského sdružení. V dubnu 2002 SOS student upozorňuje, že školné je i v novele školského zákona předkládaného vládou ČSSD! Po kratší pauze se SOS student aktivuje na jaře a v létě 2003, členové SOS student jsou přítomni řady studentských protestů, zejm. v Německu proti Agendě 2010. V listopadu 2003 se situace na VŠ nadále vyostřuje. Finanční podhodnocení VŠ přineslo další protesty studentů a učitelů. Připravuje se nové vydání bulletinu SOS student. V Berlíně dochází ke kontaktům s protestujícími studenty Humboldtovy univerzity. V lednu 2004 vychází nový bulletin, v březnu se připravuje se Týden neklidu na VŠ, SOS student má společný leták. Prohlášení k Týdnu neklidu je k dispozici i na stránkách Týdne neklidu. V květnu 2004 senátoři navrhují novelu VŠ zákona, která zavádí školné. V červnu 2004 organizují slovenští studenti kampaň proti školnému a jsou úspěšní - školné neprošlo! V ČR dochází k návrhům na změny financování kolejí (a také k protestům studentů ČVUT proti situaci na kolejích). V srpnu organizátoři slovenské kampaně proti školnému se kontaktovali s SOS student a budou usilovat o bližší spolupráci. ¨ V březnu 2005 je senátorský návrh školného v PS PČR zamítnut hlasy komunistů a sociálních demokratů., ale školné pořád hrozí - i "levice" vábí pro školné. V květnu 2005 se SOS student zapojuje do situace na kolejích. Deforma systému kolejí znamená zdražování! Studenti a SOS student protestují proti zdražování kolejí! V prosinci 2005 se první negativní dopady nového systému "kolejného" se začínají projevovat... Mnoho studentů "splakalo nad výdělkem", v březnu 2006 vychází nový bulletin SOS student věnovaný zejména kolejím. V dubnu pak následuje beseda k problematice kolejí, v zasedačce v Revoluční 5, Praha. V květnu 2005 probíhá malá demonstrace za dostupné bydlení pro studenty, proti současné kolejové deformě u Hlavního nádraží. Boj pokračuje...

Boj proti dobešovskému školnému

Snaha zavést školné se opět vynořila po volbách v roce 2010, kdy vznikla dosud nejpravicovější vláda ČR od druhé světové války, složená z ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Ministrem se stal Josef Dobeš, který personál ministerstva doplnil například i nahnědlým Ladislavem Bátorou. Celou záležitost jsme tehdy v Komisi mládeže KSČM sledovali. Hlavním iniciátorem toho, ať se dáme do akce, byl tehdy Zdeněk Milata. S organizací konkrétních aktivit jsme začali v srpnu 2011. Kromě komise mládeže a SOS student jsme se sešli se zástupci KSM, ACORN a SMKČ. Výsledkem bylo vytvoření petičního výboru ve složení Jakub Holas, Ondřej Kazík, Michal Kostka, Petr Ptáček, Jan Vitvar, Stanislav Vochyán. Text petice jsme zvolili jednoduchý: „PETICE Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky | My, níže podepsaní občané ČR, zásadně nesouhlasíme se snahami o zavedení školného na vysokých školách, a proto požadujeme odmítnutí snah o zavedení školného, ať již přímo, nebo ve formě tzv. odloženého školného.“

Poměrně komplikovaná debata byla o osobě mluvčího. Padlo mé jméno (Michal Kostka), ale někteří namítali, že mluvčím by měl být někdo z Prahy. Což jsem já jako Kroměřížák studující v Brně na Fakultě informačních technologií VUT nesplňoval. Nicméně žádné pražské jméno se neobjevilo a tak úloha mluvčího a zmocněnce petice padla na mě. Nu což, byla to zajímavá role.

Činnost nás petentů nebyla jednotvárná. Nebylo to jen o oslovování studentů a sbírání podpisů. O své činnosti jsme vydávali tiskové zprávy a zveřejňovali celou řadu výstupů na stránkách www.sosstudent.cz, dnes již nefunkčních. Chodila nám celá řada dotazů, které jsme se snažili poctivě zodpovídat. Museli jsme sbírat celou řadu odborných argumentů, abychom vysvětlili naše postoje. Příležitostně se nám podařilo zúčastnit se různých debat. Pokud mohu vzpomenout některé, o kterých si pamatuji, že se aktivně zapojovali do sběru podpisů a aktivit iniciativy, napadá mě Jaromír Petelík, David Pazdera, Vojtěch Mišičák. Ale asi po těch letech na mnoho jmen zapomínám, takže se rovnou omlouvám těm, které nejmenuji.

Po nás začly proti školnému (později přejmenovanému na zápisné) či jiným aspektům reformy vysokých škol vystupovat další organizace (např. iniciativa Za svobodné vysoké školy). V tom vidím důležitost našeho kroku, že jsme byli jedni z prvních, kteří začli organizovat odpor. I když třeba sběr podpisů nešel tak rychle, jak jsme chtěli, bylo důležité, že velká část studentstva i veřejnosti se postupně odhodlala vyjadřovat nesouhlas s reformami a výsledný odpor začal být masový. Osobně jsem se zúčastnil třeba početného pochodu Brnem pořádaného myslím Studentskou komorou Rady vysokých škol. Nebo velké odborářské demonstrace v Brně 17. 11., kde jsem měl za organizaci SOS student i promluvit (ve videu vystupuji od 3:48), což pomohl zprostředkovat Jiří Hráček.

29. 6. 2012 v 10.00, symbolicky v poslední školní den, předali zmocněnec petičního výboru Michal Kostka, člen petičního výboru Ondřej Kazík a aktivista SOS student Ludvík Šulda petici proti školnému Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Na odevzdaných petičních arších bylo celkem 11 337 podpisů od studentů, ale i dalších občanů. Petici převzala tajemnice petičního výboru sněmovny dr. Bížová.

Počet odevzdaných podpisů, znamenal dle interních pravidel možnost veřejného slyšení ve sněmovně. To petiční výbor poměrně oddaloval. Možným důvodem bylo, že v dané době neměl řádného předsedu.

Teprve 9. 11. nám přes urgence došla pozvánka na veřejné slyšení. V té době už jsem nebyl ani studentem, ale už zaměstnancem a krajským zastupitelem. Veřejné slyšení se uskutečnilo 20. 11. v 18 hodin. Za SOS student jsme se jako vystupující účastnili já, Milan Krajča a Jaromír Petelík (ve stenozáznamu omylem uveden jako Petrlík). Z poslanců se zúčastnili Marta Semelová, Vojtěch Filip a Vladimír Koníček za KSČM, Hana Orgoníková za ČSSD a Jiří Štětina za VV, za ministerstvo školství jeden náměstek a jeden koordinátor.

Přednesli jsme naše argumenty, na které ovšem zástupci ministerstva nereagovali příliš vstřícně. Záznam je dostupný na stránkách sněmovny. Dále jsme využili pozvání poslankyně Orgoníkové na projednávání další petice související se školstvím, které se uskutečnilo 16. 4. 2013. V červnu pravicová vláda pod tíhou vlastních skandálů definitivně padla, a to aniž se jí podařilo školné zavést.

Závěrem

Sebeobrana studentstva zřejmě zabrala a jsme rádi, že jsme jako komunisté přispěli k zachování bezplatného vzdělávání. Kromě iniciativy SOS student samozřejmě udělal své i odpor komunistů (a někdy i odpor dalších stran) na půdě parlamentní. S potěšením můžeme říct, že téma školného jsme pravici znechutili natolik, že se ho od roku 2013 nepokusila seriózněji navrhovat jako téma. Ale musíme být bdělí – čert nikdy nespí…