Podařila se řada věcí, omezím se pouze na některé, vyjmenovat vše by bylo na dlouho. Za jeden z největších úspěchů považuji to, že bylo opraveno více silnic než kdykoliv dříve. Přes neustále zvyšující se počet lidí užívajících dopravu osobním autem se podařilo udržet rozsah hromadné dopravy. Hospodaření krajských nemocnic se také velmi zlepšilo – dnes mají téměř všechny kladné hospodářské výsledky. I hospodaření kraje jako celku je v dobrém stavu – letošní rozpočet je sice mírně schodkový, schodek ale kraj uhradí z přebytků minulých let, nemusí si půjčovat. Situace ve školství je relativně stabilní. Daří se nalézat i prostředky na podporu sportu, i když dle mého názoru nejsou vždy optimálně využity. Dotace podnikatelům v profesionálním sportu jsem vždy považoval za zbytečné vyhazování peněz.

V čem vidíte přínos účasti komunistů v radě kraje v tomto období?

Právě v tom, co jsem zmínil v odpovědi na předchozí otázku. Za výborné výsledky v dopravě je odpovědný právě komunistický radní Kučera. I náměstek hejtmana Mařák ukázal dobrou práci, čehož příkladem je nedávno schválená koncepce nakládání s odpady.

Myslím ale, že je vhodné zmínit i to, že ani někteří ze zastupitelů KSČM, kteří radními nejsou, nezaháleli. Nedávno byl schválen pro školství tzv. Dlouhodobý záměr, do kterého byly zapracovány i mé připomínky a považuji jej za velmi kvalitní strategický dokument. Podařilo se mi i objevit drobnou chybku ve vzoru dotačních smluv.

Jaké problémy podle vás nejvíce sužují občany ve vašem kraji a jaké jsou možnosti jejich řešení?

Nejvýraznějším problémem kraje ve srovnání s ostatními kraji jsou nízké mzdy. Kraj na rozdíl od státu bohužel nemá přímé nástroje na řešení tohoto problému. Kraj může pouze tlačit na zaměstnavatele, aby si uvědomili, že chtějí-li kvalitní zaměstnance, musí si je kvalitně zaplatit (zákon nabídky a poptávky totiž platí i zde). Důsledkem nízkých mezd v kraji je pak totiž odchod obyvatel do jiných krajů nebo i států EU, kde jsou zaplaceni podstatně více, a zaměstnavatelé tak přicházejí o pracovní sílu. K řešení tohoto problému mohl částečně přispět i návrh na nepodkročitelnou mzdu řidičů při zadání veřejné zakázky na dopravní obslužnost. Jsem přesvědčen, že tento návrh je ekonomicky odůvodnitelný (řidič má odpovědnost za lidské životy, a je tedy dobré vyšším platem motivovat kvalitnější řidiče, aby jezdili právě v tomto kraji), nicméně zákon toto v zadání veřejné zakázky zřejmě neumožní.

Mezi nejdůležitější priority politiky KSČM v kraji patří dostupnost sociální a zdravotní péče pro všechny občany, zejména seniory. Uveďte příklady zlepšení či zhoršení situace v jednotlivých regionech kraje a jaké vlivy podle vás na to působily, případně jakým způsobem bylo ze strany KSČM na to reagováno?

Domnívám se, že kraj je pokryt dostatečnou sítí zdravotnických i sociálních služeb. Nejsou místa, odkud by bylo příliš daleko do nemocnice nebo by tam nejezdila záchranka. Otázkou je, zda mají všechny, zejména sociální služby, dostatečnou kapacitu.

Z vlastní zkušenosti vím, že zejména u sociálních služeb pro seniory může být někdy problém v informovanosti. Kraj sice zveřejňuje seznam registrovaných sociálních služeb na internetu, ale mnoho seniorů s internetem pracovat neumí a navíc mají často zkreslené představy o sociálních službách.

Můžete říci, v jakých otázkách jste vystoupil na jednáních zastupitelstva či interpeloval krajskou radu?

Vystupoval jsem především ke kontroverzním tématům z oblasti školství. Prvním tématem bylo sloučení gymnázia a zdravotnické školy ve Vsetíně, druhým omezení tříd gymnázií ve Zlíně. Oba dva body byly věcně správné, zdravotní škola by bez sloučení nepřežila a žáků středních škol sice ubývá, ale kapacita gymnázií se nesnižuje, takže gymnázia navštěvuje stále větší podíl středoškolské populace. Proto jsem je argumentačně podpořil, musel jsem být ovšem kritický k vykomunikování těchto opatření se studenty těchto škol i veřejností. Obě změny vyvolaly protesty, domnívám se ale, že při lepší komunikaci by k minimálně jednomu z těchto protestů vůbec nedošlo.

Dále jsem podpořil předsedkyni školského výboru Majíčkovou, která poukazovala na to, že do výboru, ve kterém sedím i já, nebylo předkládáno mnoho bodů spadajících do jeho působnosti. Bohužel tomu bylo skutečně tak. Přestože výbor má přímo ze zákona projednávat i dotace do sportu, mládeže a tělovýchovy (§ 78 (6) c) zákona o krajích), ani tyto nebyly mnohdy předloženy, což bylo velmi nesmyslně obhajováno ze strany radního Navrátila. Postupem času došlo k určitému zlepšení, občas se ale i nyní něco předložit zapomene.

Dvakrát jsem se také vyjadřoval k dění ve Strategické průmyslové zóně Holešov. Té se dnes mnozí posmívají jako nejdražší cyklostezce v kraji. Přestože existuje již více než deset let a do jejího rozvoje byla vložena více než miliarda korun, je dosud »zaplněna« jednou firmou. Přes mizivé výsledky teprve v druhé polovině roku 2015 došlo k výraznějším obměnám ve vedení. Myslím si, že je to špatně a do vedení zóny by měl přijít člověk, který již prokázal pracovní úspěchy v nějaké jiné průmyslové zóně.

Jakým způsobem nakládají zastupitelé s odměnami za svou práci v zastupitelstvu a jeho komisích?

Část své odměny posílám krajskému výboru KSČM a drtivou většinu zbytku jsem donedávna posílal organizaci Lékaři bez hranic, která se snaží zabezpečit alespoň základní zdravotní péči lidem v zemích, kde jinak zdravotní péče funguje velmi špatně.

V září 2015 jsem však ukončil svůj pracovní poměr u soukromé firmy a dal se do studia, kvůli tomu jsem podporu Lékařů prozatím omezil a ušetřené peníze využívám spolu se svými úsporami ke krytí svých životních nákladů.

Většinou si nevypisuji ani cestovní doklad, někdy to bývá administrativně složité.

Dařilo se vám informovat občany kraje o vašich stanoviscích k projednávaným bodům programu zastupitelstva případně o alternativách vámi navrhovaných?

Informovat o svých postojích a názorech jsem se snažil. Využíval jsem k tomu především profil na serveru ParlamentníListy.cz. Občas se mi objevil nějaký článek v Haló novinách nebo Informačním zpravodaji OV KSČM Kroměříž. Rozhovor se mnou dělal i zástupce agentury Reuters nebo MF Dnes – z rozhovoru, který jsem se zástupcem MF vedl, bylo ale zveřejněno pouze minimum, navíc mi popletli i jméno.

Zda se informování dařilo, je otázkou trochu složitější. Kdo chtěl aktivně hledat, v době internetu neměl problém si informace najít. Ovšem těžko se zjišťuje, nakolik oslovíte ty, kteří si informace aktivně nehledají. Je zjevné, že naše hlavní média nejsou nadstranická a neinformují o všech stranách ve stejné míře.

Jak hodnotíte přínos stávajícího hejtmana MVDr. Stanislava Mišáka na život v kraji, eventuálně jak se vám s ním spolupracuje a spolupracovalo?

S hejtmanem jsem se setkával především na jednáních zastupitelstva. Ta byla řízena standardním způsobem, bezproblémově. Jen se někdy dle mého názoru snaží být až moc humorný.

Má kraj, tak jak byl v jeho hranicích ze zákona zřízen, smysl? Co byste doporučil zákonodárcům upravit v jeho kompetencích, aby lépe plnil své poslání, nebo jste s tím, jak to nyní je, spokojeni?

Začnu trochu historickým exkurzem. Po roce 1989 stát slavnostně zrušil kraje. Už pár let nato ale některé zákonodárce napadlo, že by kraje měly být. To je dle mého názoru příklad toho nejhoršího, co se dá dělat. Něco zrušit a pak to zase složitě budovat. Takové změny stojí spoustu peněz. Proto by se všechny zásadní změny v územněsprávním uspořádání měly dělat až po důkladné rozvaze a tak, aby vydržely několik desítek let.

Domnívám se, že kraje smysl mají. Je dobré mít určité mezičlánky mezi obcí a státem. Otázkou je, jaké rozdělení na kraje je nejlepší. V současné době máme 14 krajů, sdružených do osmi regionů soudržnosti. To znamená 14 krajských úřadů a osm úřadů regionálních rad. Osobně se domnívám, že lepším rozdělením by mohlo být pouhých osm krajů, které by byly zároveň regiony soudržnosti. Jeden kraj by bylo Slezsko, další dva kraje by byly na Moravě a zbytek v Čechách. Ale na tuto problematiku jsou různé názory a je těžké v tomto uspokojit všechny.

Určité úpravy v kompetencích by byly namístě. Je podle mě zbytečné, aby se rozhodovalo na zastupitelstvu, zda má mít škola školní jídelnu. To může vyřešit rada. Naopak rozhodování o změnách v oborech je velmi důležité, to by místo rady zase mohlo řešit zastupitelstvo. A našly by se i další věci.

Využil v tomto období Zlínský kraj svého práva na zákonodárnou iniciativu, a v čem by ji podle vás případně měl využít?

Kraj využil zákonodárnou iniciativu pouze tak, že se podpořil návrh zákona z dílny Pardubického kraje na zvýšení podílu obcí na rozpočtovém určení daní.

Obecně se domnívám, že zákonodárnou iniciativu kraje není potřeba přehnaně využívat. Zákonodárná iniciativa kraje je poměrně složitá záležitost – každý návrh zákona musí projít zpravidla nejprve radou, pak i celým zastupitelstvem. Proto pokud má některý zastupitel nějaký návrh zákona, je možná jednodušší najít si nějakého poslance, který může návrh v Poslanecké sněmovně předložit sám bez složitého a zdlouhavého projednávání v orgánech kraje.